Kerry blue teriéři na Světové výstavě psů Milano 2000

            Po loňském vzdáleném Mexiku bylo letos opět možné navštívit světovou výstavu na půdě evropského kontinentu. Italské Milano není rozhodně daleko a tak řada našich vystavovatelů této příležitosti využila. Pro kerry blue teriéry byl v propozicích jako rozhodčí původně uveden pan Harry O´Donoghue z Irska. Co může být na výstavě takového formátu zajímavější než být posouzen rozhodčím ze země původu plemene. Bohužel vedle KBT měl pan O´Donoghue posuzovat také  irské teriéry, irské soft coated wheaten teriéry, irské Glen of Imaal a anglické black  and tan toy teriéry, což by bylo trochu příliš i na průměrnou mezinárodní výstavu a tak se důvodně očekávala změna. Tak se i stalo a posuzování našeho plemene připadlo panu Paolu Dondinovi z Itálie. Italský rozhodčí na italské výstavě nebyla příliš příznivá kombinace a věci znalá sázková kancelář by na výsledky nasadila pravděpodobně velmi nízký kurs. Početné holandské, německé nebo dánské chovy se preventivně do Itálie vůbec nepřihlásily. Přesto si myslím, že ač by měl být výsledek sebejasnější, světová výstava je chovatelskou událostí roku a předvést zde své kvalitní psy je, podle mého názoru, téměř povinností. 38 přihlášených kerry blue teriérů není nijak závratné číslo a svědčí rovněž o určité stagnaci chovu v posledních letech, a to v celé Evropě. Nejpočetněji zastoupená byla samozřejmě Itálie, další větší skupinou byli vystavovatelé ze Španělska, kde mají KBT početné a velmi stabilní zázemí. Českou republiku reprezentovali čtyři jedinci a dále se třemi a méně Maďarsko, Finsko, Rusko, Německo.

Rozhodčí pan Paolo Dondina kerry blue teriéry posuzoval na světové výstavě již v roce 1998 v Helsinkách, on sám chová především bígly (letos je posuzoval na Crufts), ale také vlastnil (a občas choval) basety, špringršpaněly, saluky, vipety, kerry blue a drsnosrsté foxteriéry. Aprobaci pro všechna plemena má od roku 1985, je dlouhou dobu presidentem právní komise FCI.  Jeho posuzování mělo přesný řád, nejprve nechal všechny psy proběhnout v kole, poté posoudil každého zvlášť ve statice i v pohybu, na závěr opět pohyb, jednotlivě i ve skupině. Snad pouze občas pozapomněl pro diváky výrazněji určit pořadí, chyběly cedule s čísly a také celková tabule, kde by se zapisovaly výsledky a tak dodnes nevím, zda byla zadána i nějaká nižší známka než výborná.

Nyní však k samotnému posuzování. Jako první nastoupila třída šampionů - psi. Představilo se šest jedinců z osmi přihlášených a musím říci, že tato nastoupená třída působila opravdu kvalitně, jak exteriérem, tak úrovní úpravy a předvedení. Snad jen náš Leonard Modrovous bohužel trochu ztrácel na úpravě, v takové konkurenci jsou i minimální rozdíly velmi znatelné, ale co chybělo na úpravě, dohnal v naprosto vynikajícím pohybu. Po úspěšné kariéře na britských ostrovech jsme měli opět po několika letech možnost vidět psa Balboa El Cid, Světového vítěze, BOB a BIG ze světové výstavy ve Vídni 1996. Ve svých necelých šesti letech se předvedl v naprosto vynikající kondici. Podle očekávání v této třídě zvítězil. Jako druhý se umístil náš Olido v. Landsberg, jeho kvality netřeba představovat. Třetí se umístil maďarský Badacsonyalja Nesztor, pes trochu na hranici výšky, ale s dobrým pohybem a čtvrtý Torum´s Stormin Norman z Finska (bratr letošního BIS Crufts Torum´s Scarf Michaela), kompaktní silný pes s naprosto vynikající zadní partií. Před několika měsíci byl do ČR dovezen jeho potomek, který doufám v budoucnu přispěje ke kvalitě našeho chovu. Ve třídě otevřené nastoupilo osm psů. První místo s titulem CAC a posléze i res. CACIB bylo zadáno velmi pěknému španělskému psu El Tukan Azul de Chapeau Terrier. Správná velikost, vynikající toplinie a zadní část, prostorný pohyb a výborná srst. Jako druhý se k mému překvapení umístil pes z ruského chovu v italských rukou Nash Avgust Grossemeister, pes nepříliš výrazného typu a málo prostorného pohybu. Třetí pozice byla zadána německému Yves Fitzpatrickovi. Je to potomek kdysi velmi slavného německého psa Roy v. d. Canis Burg, který byl použit úspěšně i v našem chovu. Typ otce byl znát a myslím, že i dnes má stále ještě co říci. Pouze bych tomuto psu přála pevnější hřbet a delší končetiny. Na čtvrtém místě se umístil dosud ještě nehotový, ale podle mého názoru velmi pěkný italský Beclau Beethoveen, kompaktní pes s prostorným pohybem.

BOB - Balboa El Cid

Následovala třída mladých, kde se představili čtyři jedinci. Nejlépe předvedený byl Balboa Sprintwox a také zvítězil, zbývající tři předvedli spíše svůj temperament, což je ostatně u tohoto plemene zcela v pořádku a možná i žádoucí. Na skvělém druhém místě se umístil opět náš zástupce, Kerrydom Court Don Dooley, který má již za sebou několik úspěchů na našich výstavách (např. BOB NV Litoměřice). Je to kompaktní silný pes správně velikosti, s vysoko nasazeným prutem a dobře modelovanou zadní partií. Poté se představil sedmiletý pes ve třídě veteránů. Hranice devíti let, která je pro veterány u nás, je dle mého názoru dosti vysoká a její snížení, jak je tomu v mnoha jiných zemích, by jistě vedlo k větší popularitě vystavování veteránů na našich výstavách. Nezvykle až po třídě veteránů byla řazena třída střední. Jediný pes zde předvedený, Beclau Bach,  nedosahoval kvalit svého bratra ze třídy otevřené.

Přejděme k fenám. Ve třídě šampiónů se předvedly pouhé dvě feny ze tří přihlášených. Obě ve výborné výstavní kondici, kompaktní, správné velikosti a výborně vyjádřeného pohlavního výrazu. Jako první se umístila italská fena z anglického chovu Kencot Sapphire Surprise a druhá opět italská Beclau Butterfly, která působila rozhodně temperamentněji. Třída otevřená fen byla naštěstí početnější. Zvítězila italská Beclau Beatrix, dcera feny ze třídy šampiónů. Kompaktní fena s výbornou toplinií a prostorným pohybem. Druhé místo bylo zadáno italské Balboa That´s Amore (BOB Tulln 99). Třetí se umístila velmi pěkná španělská Chelines Blue Danube a jako čtvrtá rovněž španělská Kim Bassinger de la Cadiera, pěkná kompaktní fena správné velikosti. Její sestra (z jiného vrhu) byla nedávno importována do ČR. Jako poslední nastoupila třída mladých fen. Z pěti přihlášených se předvedly pouze tři. Jako majitelka se pravděpodobně zdržím subjektivního hodnocení, vítězkou  a tím pádem světovým vítězem mladých se stala naše Kerrydom Court Dhaulagiri. Vzhledem k jejím předchozím úspěchům - BOB, BOG, BIS Klubové výstavy Slovenského klubu chovatelů a foxteriérů a BOB, III. BOG na MV Praha - věřím, že vítězství zasloužené. Světovou vítězkou se stala fena ze třídy šampiónů Kencot Sapphire Surprise, res. CACIB byl přidělen vítězce třídy otevřené Beclau Beatrix. Vítězem plemene se stal Balboa El Cid. Ve skupině teriérů se umístil na třetím místě.

Junior World Winners Balboa Sprintwox & Kerrydom Court Dhaualgiri

Na tak velké výstavě nejsou nejdůležitější zadané tituly, ale možnost setkat se  s řadou chovatelů z mnoha zemí a udělat si obrázek o vývoji plemene. I když počtem přihlášených psů a neúčastí vystavovatelů z některých zemí by tato výstava mohla být pro někoho trošku zklamáním, představila se zde řada kvalitních jedinců. Mezi handlery bylo možné vidět takové osobnosti, jako Don Munro z Velké Británie (dříve ch. st. Arkama, nyní Kencot), který předváděl psy z italské chovatelské stanice Balboa, se kterou dlouhá léta úzce spolupracuje. Výstavu poctila svou návštěvou rovněž paní Una Rigney z Irska, známá chovatelka (ch. st. Arigna) a rozhodčí, která měla tu čest kerry blue teriéry posuzovat na světoznámém Crufts. Velmi se jí líbil náš Olido v. Landsberg, prohlásila, že je to za posledních několik let nejlepší kerry blue teriér, kterého viděla (věřte, že toho viděla hodně) a být ona dnes rozhodčí, vyhrál by. Ocenila vynikající pohyb a také suchou hlavu, která se u KBT až tak často nevidí.

Přes všechny organizační zmatky - jak jinak, byli jsme v Itálii - výstava to byla velmi pěkná a naši kerry blue teriéři bez výjimky obstáli výborně. Letos nás ještě čeká evropská a opravdu doufám, že se naše plemeno předvede v mnohem větším počtu. Pro nás je to velmi blízko a tak se těším, že kolem kruhů uvidím více známých tváří, nejen z řad vystavovatelů, ale i diváků. Pro vážnější zájemce o plemeno je výstava takového formátu cennou školou. Zvlášť u plemene, kde je úroveň a způsob úpravy, ale i předvedení, základem úspěchu. Takže v Poznani na shledanou !!

 Jaroslava Poulová

After the show (from left): Aran Eniskeen, Chelines Blue Danube, Olido v. Landsberg, Kerrydom Court Dhaulagiri