První kerry blue teriér byl do Finska dovezen v roce 1932 ze Švédska. O chovu jako takovém se však dá mluvit až od roku 1934, kdy byl dovezen chovný pár z Anglie. Chovatelská stanice Gayman (pan Bertel Weckman) odchovala na jedincích Princeton Sorley´s Sonny a Princeton Blue Anna několik vrhů. Rovněž paní E. Nordensvan odchovala jeden vrh, tímto však výčet končí, druhá světová válka ukončila veškeré chovatelské aktivity.

Chov byl obnoven až v roce 1958, kdy pan Axel Hoyer (ch. st. Inkbottle) dovezl z Anglie fenu Swarthmore Sidonie. Tato fena byla ještě v Anglii kryta psem Roundway Bosun, štěňata se však narodila již ve Finsku. Ještě před příchodem této feny pan Hoyer importoval ze Švédska psa Gäddvikens Wagtail (v polovině 60. let byl z této chovatelské stanice paní Ledererovou dovezen pes i k nám), se kterým posléze v roce 1959 tuto fenu kryl. Bohužel po těchto dvou vrzích jeho zájem o chov skončil. Dalšího chovu se však na počátku 60. let naštěstí chopilo několik dalších nadšenců, kteří si pořídili své psy z těchto dvou zmiňovaných vrhů a dále pak importovali psy z Anglie, Švédska a Dánska. Zmíníme se především o dvou chovatelkách z této počáteční éry, které měli výrazný podíl na rozšíření chovu tohoto plemene ve Finsku.

Paní Kirsti Smith, v té době paní Kirsti Sarkila (paní Smith posuzovala u nás v roce 1998 na MV České Budějovice, bohužel ne však kerry blue teriéry !) měla ve své chovatelské stanici Cicca svůj první vrh na feně importované z Německa ICh. Marina vom Heidegarten v roce 1962. Z tohoto vrhu si nechala fenu Ch. Cicca Irina, která se později stala vynikající chovnou fenou. Spolu se psem Bemel Offa, dovezeným z Anglie, dala řadu velmi krásných potomků, kteří se vedle úspěchů ve výstavních kruzích dobře uplatnili i v chovu. Jako například ICh. Cicca King byl vůbec prvním finským kerry blue teriérem, který vyhrál skupinu na velké mezinárodní výstavě ve Stockholmu nebo Ch. Sicca Little-Lord, který je otcem vůbec nejúspěšnějšího finského kerryho, ICh. Geijes Dark Azure Valentino, o kterém bude ještě řeč.

Paní Eva Corander (chovatelská stanice Geijes) měla svou první chovnou fenu z již zmiňované chovatelské stanice Inkbottle, ale první vrh odchovala až v roce 1964. Z tohoto vrhu si ponechala malou fenku, Geijes Dark Azure Starshot, která sice nikdy nebyla úspěšná na výstavách, ale za to se stala vynikající chovnou fenou. Je matkou slavného Valentina, který byl téměř neporazitelný v plemeni po mnoho let, od počátku 70. let a stále ještě v roce 1976, v devíti letech, byl nejlepším kerry blue teriérem roku ! Valentino byl otcem dalších 10 šampionů z finského chovu a několik dalších po celé Skandinávii. Pro popularitu plemene měl tento slavný pes velký význam.

Paní Birgit "Bibi" Tarkio dovezla v roce 1968 ze Švédska psa, který se stal jedním z nejvýznamnějších krycích psů v historii chovu KBT ve Finsku. ICh. Niklas af Embla byl otcem deseti šampionů a jeho potomci byli velmi úspěšně využiti v chovu. Koncem 60. let finský chov zaznamenal několik dalších významných importů především z Norska, z chovatelské stanice Music´s pana Knut Egeberga. V roce 1969 a dalších deset let se zápisy ustálily kolem čísla 20 ročně.

Paní Smith měla svůj poslední vrh v roce 1971, ale na jejích liniích pokračovalo několik nových chovatelů. Jedním z nich byla paní Maili Lindfors (chov. st. Blue Mirage), která odchovala několik pěkných kerry blue teriérů na své feně Mette, dceři Ch. Cicca Minea. Byli to například Ch. Blue Mirage Ballerina, Kerry roku 1975 nebo Ch. Blue Mirage Cinderella, Kerry roku 1977. Paní Eva Corander pokračovala ve své skvělé práci až do své smrti roku 1980. Počátek nového desetiletí byl obdobím spíše nejistým, protože většina dosavadních chovatelů končila s chovem nebo měnila své linie. Jediní, kteří pokračovali ve starých liniích byla paní Anita Lundsten, dcera paní Corander, se svými dvěma dcerami Miou and Anyou a také paní Marjukka Sarkanen.

Paní Irja Mörsky (ch. st. Pippurimyllyn) importovala z Norska psa ICh. Lochlannaigh Embassy Man, který pro plemeno znovu odstartoval zlaté časy. Po tři roky (1978-80) byl nejlepším kerry blue teriérem roku, ale také v roce 1979 a 1980 Teriérem roku a v roce 1980 Psem roku ve Finsku ! (takového kolosálního úspěchu dosáhl rovněž legendární Louisburgh Mowing The Wind v roce 1981 v Dánsku, pozn. autora). Na základě jeho úspěchu bylo úspěšně z Norska importováno několik dalších psů, jako např. ICh. Casa de Oro Gollywog a ICh. Casa de Oro La Cumparsita, Gollywog se stal nejlepším kerry blue teriérem roku 1981 a Cumparsita roku 1983. Grandiózní úspěch importů dovršili Ch. Casilda of Byley, Kerry 1982 a 1984 a ICh. Anglezarke of Granemore, Kerry roku 1985 a rovněž BOB na první klubové speciální výstavě v roce 1985.

Syn slavného Embassy Mana, ICh. Merry Blue Tico-Tico pana Hallstena byl po svém otci a psem Gollywog nejúspěšnějším psem od roku 1982, i když v ročních soutěžích vždy poražen fenami, získal svůj titul Kerry roku konečně až v roce 1986. Spolu s fenou, která se stala nejlepším kerry blue teriérem předešlého roku, dal vítěze roku 1987, ICh. Merry Blue Violet, který byl rovněž BOB a BIS na klubové speciální výstavě ´87 (tato výstava je pořádána vždy každý druhý rok). Violet byla nejenže slavným výstavním psem, ale také skvělou chovnou fenou v chovatelské stanici Slievemish slečny Tiiny Paukku, kde svými třemi vrhy odchovala několik šampionů, ale také BIS vítěze v každém z těchto vrhů.

Titul Kerry roku 1988 byl rozdělen dvěma fenám, vítězce loňského ročníku a feně Gaeltacht Aisling chovatelů a majitelů Hannele a Pekka Virtanen. Manželé Virtanen se vrátili ze Švédska s dvěma kerry blue teriéry odchovanými ve známe švédské chovatelské stanici Lingus a příští rok měli svůj první vrh. Jejich chovná fena Ch. Lingus Coctail Virginia se stala skvělou matkou několika šampionů. Spolupráce chovatelské stanice Gaeltacht se švédskou Lingus přineslo řadu úspěchů.

Po smrti slavné Evy Corander se v chovu kerry blue teriérů rodina Lundstenových na čas odmlčela, odchovala vrh pouze v roce 1982 a poté až v roce 1989. Z prvního vrhu byli úspěšní pes Ch. Geijes Part One a fena Ch. Geijes Pick Me Up. Part One je také otcem řady šampionů, např. Kerryho roku 1989 a 1990, Ch. Blue Moonlight My Moonchild a Kerryho roku 1991, Ch. Geijes Quizzical Queen v majetku slečny Myi Lundsten a pana Markuse Brennera.

Koncem 80. let bylo díky mnoha importů do chovu přineseno mnoho nové krve. Oba dánské importy slečny Tiiny Paukku (chovatelská stanice Slievemish) osvěžily finský chov. Pes amerického chovu Ch. Trefoil´s Hairy Kerry se stal jedním z nejvýznamnějších krycích psů té doby. Je otcem deseti šampionů včetně výstavně nejúspěšnějšího psa let 1991 - 1993 ICh. Slievemish On the Rocks, který se rovněž dobře uplatnil v chovu. Dále jmenujme další významné psy té doby jako norský import Ch. Casa de Oro Cool Cat a pes švédského chovu Ch. Lingus Custom Machine, v majetku manželů Virtanen a americký pes Ch. Tontine´s Tribune ve spolumajitelství ch. st. Gaeltacht, Rollick´s a Lingus.

Nejlepším kerry blue roku 1992 a 1993, stejně jako nejúspěšnější fenou roku 1995 (jako veterán !) se stala Ch. Slievemish Mistyblu a v roce 1994 ICh. Slievemish Quite a Choice.

Po mnoha letech vítězství fen finského chovu se kerry blue teriérem roku 1994 a 1995 stal italský pes Balboa Limborock v majetku slečny Päivi Vataja, ch. st. Leannan. Zanechal také pěkné potomky jako např. psa Ch. Gaeltacht Buacaill Baire. Nejvýznamnějším krycím psem přelomu 90. let se stal pes anglického chovu Ch. Torum Jo El Ray, který byl z Itálie zapůjčen do chovatelské stanice Leannen. Jeho potomstvo ve Finsku je velice slibné, jmenujme např. jeho dceru Ch. Gaeltacht Comghan (BOB spec. výst. 1995) nebo syna ICh. Merry Blue Mr. Jaws, který po několika vítězství BIS získal lehce titul Kerry roku 1996 a 1997.

Dostáváme se k nedávné minulosti. Na speciální výstavě v roce 1997 získala BOB fena Ch. Slievemish Amazing Choice a BOS (nejlepší z opačného pohlaví) ICh. Geijes Rising Riff, rovněž Evropský vítěz a BOB z Kodaně 1997. Jeho matkou je již zmiňovaná Geijes Quizzical Queen z finského chovu a otcem americký pes ICh. Maygate´s Bogy Blue působící ve švédské chovatelské stanici Rollick´s, po kterém jsou rovněž u nás dva mladí jedinci, pes a fena, z chovu MUDr. Zuzany Szövényiové z Košic. Nejúspěšnější výstavní fenou byla a je z Irska importovaná ICh. Arranshire Heather v majetku sl. Myi Lundsten a pana Marcuse Brennera (ch. st. Geijes). V posledních dvou letech byli do Finska importováni velmi slibní psi: z Anglie Torum´s Stormin Norman v majetku manž. Virtanen, Päivi Vataja a Very Lavrenko. Stal se štěnětem roku 1997 a v roce 1998 získal již několik vítězství BOB a BOS. O jeho velmi slavném bratru Torum´s Scarf Michaelovi, vítězi letošní Cruft´s Dog Show, víte z minulého čísla zpravodaje, kde je o této výstavě reportáž. Mohu jen dodat, že tento pes úspěšně pokračuje v tažení anglickými a irskými výstavami a v Anglii je vážným kandidátem na titul Teriér roku a v současné době je dokonce na 3. místě v soutěži o nejúspěšnějšího psa tohoto roku vůbec (tj. ze všech plemen) ! Vraťme se k Finsku, manželé Virtanen ve spolupráci s ch. st. Rollick´s importovali rovněž amerického psa Maygate´s Zackley Right, který se stal štěnětem roku 1998 včetně několika BIS puppy. Do kruhů přicházejí další slibní mladí jako např. Gaeltacht Graige a Slievemish Call Me Mr. Blue. Fena Gaeltacht Fedelm Aduaidh z chovu manželů Virtanen, která byla importována do spojených států amerických, získává v roce 1998 na nejprestižnější americké teriérské výstavě Montgomery (viz článek Gabrielly Havlíčkové v jednom z minulých zpravodajů) titul BOS !

Rokem 1998 naše povídání končí. Mohu prozradit, že i rok 1999 přinesl finskému chovu mnoho zajímavého, ale o tom zase někdy příště. Je na místě poděkovat paní Hannele Virtanen z chovatelské stanice Gaeltacht, která mi poskytla veškeré podklady pro tento článek a pomohla mi lépe se orientovat ve finských chovech. Plemeno je ve Finsku sdruženo společně se Soft Coated Wheaten teriéry do společného klubu, který byl založen v roce 1975. Počet členů se blíží k tisícovce. Jak již bylo zmíněno, klub organizuje jednu klubovou speciální výstavu každý druhý rok a vedle toho samozřejmě organizuje lekce úpravy srsti, pro chovatele přednášky o problémech chovu, "zábavné" víkendy v létě atp. Klub také vydává svůj zpravodaj, a to čtyřikrát ročně, ročenku, knihu výstavních posudků a "Handbook" (nenapadá mě české slovo, ale najdete tam úplně všechno přes základní informace o plemeni, fotografie, seznamy vrhů, rodokmeny až po propagační inzeráty jednotlivých chovatelských stanic) byl zatím vydán dvakrát, v roce 1985 a 1995. Klub přijal v roce 1991 chovatelská pravidla za účelem zlepšení zdravotních problému v chovu. U kerry blue teriérů se to týká především PNA (Progressive Neuronal Abiotrophy) - závažné neurologické dědičné onemocnění, které se u nás naštěstí pravděpodobně nikdy nevyskytlo. Podle těchto pravidel by nosiči tohoto onemocnění (tj. rodiče a potomstvo postižených) neměli být použiti v chovu. Rovněž potomstvo a sourozenci prokázaných nosičů by neměli být v chovu použiti bez vyjímečného důvodu. Chovatelská pravidla rovněž požadují ověření DKK a chovní jedinci by měli mít DKK podle FCI klasifikace A nebo B. Pokud by byl pro chov použit jedinec s DKK klasifikace C nebo D, mělo by to být vždy ve spojení s jedincem, který je A. Většina chovatelů se řídí těmito pokyny a dnes nemá chov žádné výraznější problémy s těmito dědičnými onemocněními. Tato pravidla jsou dle mého názoru velice rozumná a sama za sebe bych chtěla těm chovatelům nebo majitelům krycích psů doporučit, pokud by měli v úmyslu nabízet krytí či odchovy do zahraničí, aby vyšetření DKK podstoupili. Obecně v plemeni je situace ve Finsku obdobná jako u nás, počty zapsaných štěňat nijak nevzrůstají (lze polemizovat, zda by větší popularita našemu plemeni prospěla či nikoliv), ale plemeno si díky několika velmi aktivních chovatelů drží stabilní úroveň. Samozřejmě možnosti dovážet novou krev a spolupráce se zahraničními chovateli je ve Finsku nesrovnatelně jednodušší, nejen z důvodu ekonomických, ale vybrat pro svá štěňata ty správné majitele je, stejně jako u nás, tím největším problémem. Proto chovatelé nechovají často a když, tak na tom nejlepším. Ve Finsku mají větší výhodu v tom, že je zde plemeno více používané v Agillity a především v soutěžích tzv. Obedience (poslušnost), což je u nás, ač v celém světe soutěž velmi populární a oblíbená, absolutně neznámý pojem. Velké bohužel, protože profesionální pomoc při výchově zábavnou formou by právě u nás majitelé - nováčci, a to nejen u kerry blue teriérů, velmi potřebovali. Mohu snad s potěšením konstatovat, že i u nás se povaha v posledních věcech výrazně zlepšila. Ráda bych vyvrátila vžité názory, že kerry není schopen existovat v psí smečce nebo snad, že je to pes čistě výstavní, ale s velmi špatnou povahou pro normální existenci. Znám osobně mnoho chovatelů, kteří mají dva i více kerry blue teriérů doma pohromadě, případně i s jiným plemenem a i stejného pohlaví. Je to samozřejmě individuální, agresivita ke psům se stále objevuje, ovšem významný podíl má přístup a schopnosti majitelů k výchově a především důsledná socializace. Už sám chovatel při výběru z vrhu by sám měl selektovat jednotlivá štěňata podle povahy a umisťovat je tam, kde bude mít štěňátko vhodné podmínky, tj. ne velmi dominantního pejska k malým dětem nebo jiným psům ve spojení s nezkušenými majiteli apod. Ne každý chovatel je schopen určit potencionální exteriér, ale rozdíly v povahách by měl dle mého názoru dobře odhadnout i chovatel nováček, pokud se odchovu dostatečně věnuje.

1. ICh Geijes Rising Riff, maj. Mia Lundsten and Marcus Brenner

2. ICh Arranshire Heather, maj dtto

3. Ch Geijes Royalty Rob, maj. Jenni Ollikainen, Keminmaa

4. Ch Slievemish Amazing Choice, maj. Tiina Paukku

5. Torum’s Stormin Norman, maj. H&P Virtanen, Päivi Vataja a Vera Lavrenko

6. Ch Gaeltacht Fithir Aille, maj. H&P Virtanen a Katariina Wahlberg

7. Ch Slievemish Amazing Choice, maj. R. Askola

8. Ch Slievemish Better Choice, maj. T.Paukku & R. Askola

9. Ch Baby Cham, maj. Päivi Vataja a Roberto Tasselli

10. Geijes Storyteller, maj. Mia and Aya Lundsten & Laura Lehtiö

Nejlepší veterán roku: Ch Slievemish Quite a Choice

Nejlepší štěně roku: Maygate’s Zackley Right

ch.st. Gaeltacht

nar. 18.12.1997 3+5

Ch Gaeltacht Buacaill Baire x Ch Gaeltacht Eistir

ch. st. Slievemish

nar. 19.12.1997 1+1

Ch Ballisodares Knocknarea x Ch Slievemish Unique Choice

ch. st. Bright Spot

nar. květen 1998 4+4

Ch Maygate’s Bogy Blue x Ch Aran Enniskerry

ch. st. Slievemish

nar. srpen 1998 2+2

Ch Ballisodare’s Knocknarea x Ch Slievemish Amazing Choice

ch. st. Geijes

nar. 2.9.1998 1+2

Tantara’s Front Line X Ch Arranshire Heather

ch. st. Nutlee

nar. říjen 1998 1+3

Torum’s Stormin Norman x Ch Ebluissa-Bljus Irish Hippy

ch. st. Gaeltacht

nar. 18.11.1998 0+1

Ch Torum’s Stormin Norman x Ch Gaeltacht Fithir Aille

S laskavou pomocí paní Hannele Virtanen a slečny Tiiny Paukku pro Vás přeložila a upravila Jaroslava Poulová, Zpravodaj KCHT č. 3/1999